Čtenáři knihovny mají k dispozici přes 36 tisíc svazků knih a přes 100 titulů časopisů. V loňském roce přibylo 976 svazků knih. Při počtu kolem 17 tisíc vycházejích svazků v republice je jasné, že v polické knihovně zdaleka nemáme vše, co je vydáváno. Ovšem naši čtenáři nemusejí zoufat. Prakticky každou knihu, která v naší republice vyjde (tedy dostane se do fondu některé z knihoven), jsme schopni zajistit díky meziknihovní výpůjční službě.

Knihovny spolupracují při zajišťování výpůjček knih, časopiseckých článků a dalších informačních materiálů. Vzájemně si tyto dokumenty půjčují pro své čtenáře. A nejde jen o knihovny veřejné, ale například knihovny vysokých škol, odborné knihovny různých institucí a ústavů. A tak i naši čtenáři si mohou prostřednictvím naší knihovny vypůjčit knihy pro své studium i pro volný čas. V loňském roce to mezi 427 vyžádanými knihami byly knihy např. z Národní knihovny, Moravské zemské knihovny, Národní technické knihovny, Knihovny Národního technického muzea či Městské knihovny Litomyšl. Nejvíce výpůjček jsme zajistili ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, naší krajské knihovny. Tato služba je pro čtenáře zdarma. Ovšem náklady na ni jsou díky poštovnému vysoké. Proto knihovna vybírá dle Knihovního zákona příspěvek na poštovné 10,- Kč za knihu.

Věřím, že jde o službu pro čtenáře přínosnou a i využívanou. To dokládá i letošních přes 170 požadavků.

Jaromír Jech

Narozen 27. 8. 1918 ve Václavicích (okr. Benešov), zemřel 19. 9. 1992 v Říčanech (okr. Praha-východ).
PhDr., CSc. Spisovatel, etnograf, folklorista.

Spisovatel, odborný publicista, vědec v oboru folkloristiky a etnografie, pedagog. Studoval 1937-39 a 1945-48 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze a na univerzitě v Basileji (1946-47). V letech 1942-53 byl středoškolským profesorem, od r. 1954 vědeckým pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze, 1965-72 jeho ředitelem. Badatelský zájem soustředil na lidovou prozaickou tradici a pohádky. Připravoval přehledy a výbory pohádek, např. Pohádky bratří Grimů (1961), Maďarské lidové pohádky (1966), Zpívající lipka (1961, 1984) a sám také pohádky tvořil. Připravil rukopis "Krakonoš, vyprávění o vládci krkonošských hor", kde na 105 rukopisných stranách a se 121 ukázkami z děl různých autorů ukázal Rýbrcoula- Krakonoše. Zanechal bohatý literární odkaz. Napsal kolem 300 článků, studií, knih, zpráv a recenzí, z nich mnohé vyšly v cizině. Z osobních styků s Josefem Štefanem Kubínem vznikla kniha "J. Š. Kubín Na dobrou paměť". Nebyla to náhoda, že v Pasekách nad Jizerou získal chalupu po Věnceslavu Metelkovi, a že postava tohoto písmáka a zakladatele krkonošského houslařství ho inspirovala k napsání knihy "Ze života zapadlého vlastence".

Tolik uvádí Kartotéka výročí regionálních osobností Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové: https://aleph.svkhk.cz/F/?func=direct&doc_number=000052996&local_base=hka10&format=999.

My si tohoto autora připomínáme hlavně proto, že je pokračovatelem díla J. Š. Kubína. Po padesáti letech po Kubínovi vyšla kniha Lidová vyprávění z Kladska, kterou „z úst lidu zapsal Jaromír Jech“. Také tato knížka obsahuje lidová vyprávění z Českého koutku v Kladsku a českého Machova.

Ve fondu knihovny najdete i další knížky, např. výše zmiňovanou Věnceslav Metelka, ze života zapadlého vlastence (z rukopisné pozůstalosti vybral, uspořádal, textologicky připravil a slovem doprovodil J. Jech. Ilustroval Cyril Bouda) nebo Kde na jabloních harmoniky rostou (dokumenty ze života písmácké a houslařské rodiny). Rukopis Krakonoš se dočkal vydání v nakladatelství Plot až v roce 2008. Titulní stránka uvádí: „Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek shromáždil a slovem doprovodil Jaromír Jech“. Dětem jsou určeny pohádky Z Krakonošovy mošny, Žerty s hastrmany a čerty nebo Krkonošské pohádky. Třeba si knížky Jaromíra Jecha najdou nové čtenáře.