Podcast polické knihovny – Olga Landová jubilující

V Polici známe paní Olgu jako sociální pracovnici a mnozí také jako autorku povídek a poezie. Věříme, že povídky v podání členů divadelního spolku Kolár paní Ivany Richterové, paní Hany Klapkovské a pana Františka Pivoňky přijme jako malý dárek ke svým půlkulatinám. V její próze i poezii hraje významnou úlohu příroda, krása jejího rodného kraje kolem Police nad Metují, krajiny skalních měst a stolových hor a zájem o osudy lidí, barevnost a rozmanitost života. Nebylo snadné vybrat z ne vždy veselých textů. Ale žádnému nechybí dávka soucítění, naděje a náznaky humoru.

• Prvotina Smutek se dědí. Také v povídce Maruška je všudypřítomný náš kraj na česko-polské hranici, jehož historie se promítá do osudů lidí v něm žijících. Také do života paní Marušky se zapsaly česko-německo-polské reálie.

• Povídka Beruška zahajuje knížku Vůně jasmínu/Zapach jasminu, která byla vydána v rámci česko-polského projektu Slovem i obrazem. Protože vyšla oboujazyčně, mohou si ji přečíst čtenáři na obou stranách hranice. Ocitneme se v ní ve škole. Povídce nechybí vtipná pointa.

• Proč se Olga Landová rozhodla napsat knížku pro děti? Protože se poprvé stala babičkou. A jak se v jednom v rozhovoru svěřila, silné nutkání připravit svému vnoučeti knížku plnou veselých příběhů z jejího milovaného rodného kraje cítila už v době očekávání jeho příchodu na svět. Knížce Boris a Max to ovšem chvíli trvalo, než se narodila, a tak když knížka Boris a Max v nakladatelství Naše vojsko vyšla, byly jejímu vnoučkovi už tři roky. V úvodní kapitole nás uvádí do děje i do krajiny pod Ostašem.

• Ale i vážná Olga dokáže napsat humornou povídku „ze života“ na základě skutečného příběhu. Příkladem je povídka O slepičce a kohoutkovi, kterou nám Olga poskytla přímo pro naše nahrávání a vy se tak stáváte jejími prvními čtenáři – posluchači.